Na poslední páteční tvoření před vánoci jsem si pro děti nachystala spolu s asistentkou Miluškou spoustu zábavy, tvoření a hlavně překvapení. Vytvářeli jsme společně kapříky z pedigu, navlékali korálkové náramky na paměťový drát a s Miluškou vyráběli nádherné andílky z těstovin. Sešli jsme se úplně všichni a když už jsme měli všechno udělané, zahrál nám pan učitel ZUŠ Štěpán Husák nádherné koledy na trubku. A potom se otevřely dveře, za kterými čekala na děti nadílka, kterou nám poslaly maminky z Borkovan u Brna a studenti z Prahy. Každé dítko si odneslo domů nějakou hračku a jaký to byl pro ně zážitek dokládá SMS, která mi přišla večer od maminky Ilonky a která mi opět připomněla, proč je důležité dělat pro tyto děti svět o něco hezčí.

SMS:  Ahoj Soni, dneska to bylo v Úsměvech senzačni.  Ivetka byla nadšená. Usnula s panenkou-říká ji Ája. Měj se moc hezky a děkujeme, opravdu to bylo fajn. 

                                                        

 

*Vánoční prezentace na muzeu*                           16.12.2011                       

 

 

Letos jsme se poprvé prezentovali na Vánočním koledování v městském muzeu.Pro děti i rodiče jsme si připravili vyrábění papírové vánoční hvězdy na špejli. Na předem připravenou papírovou hvězdu se nalepila vata, natřela lepidlem a posypala moukou, takže vypadala jako by ji zasypal čerstvý sníh. Potom už stačilo přilepit špejli nebo provázek a vánoční ozdoba byla hotová. Všechny děti, které přišly k našemu stolu byly opravdu šikovné a za odměnu na ně čekala malá sladká odměna.

Na Vánoční koledování jsme se připravovali několik týdnů dopředu. Úsměváčci jsou moc šikovní a tak jsme malovali obrázky, kameny, vyráběly obrázky na zeď, vánoční přáníčka a svíčky,které jsme potom nabízeli rodičům.

Děkujeme všem, kteří si koupili nějaký náš výrobek nebo přispěli do kasičky Úsměváčků a přejeme krásné Vánoce a v novém roce pevné zdraví a hodně úsměvů ve tváři. 

*Výroba svíček*                                                     2.12.2011

 

Na dnešní páteční odpoledne jsem si pro děti připravila výrobu svíček z plátů včelího vosku. Nakoupila jsem hezky barevné – červené, zelené, žluté. A protože budou vánoce, mohou je potom děti darovat maminám, nebo babičkám jako malý dáreček pod stromeček.                                                                                                                                                                          Maminky s asistenty dětem pomohli pláty nakrájet na dlouhé trojúhelníky a děti do nich vložily knot a pak už začaly stáčet do krásné svíčky. Vykrajovátky je pak hezky dozdobily, takže se na svíčce objevil sněhuláček, sněhová vločka i lístek cesmíny.                                                   Svíčky se malým tvořílkům moc povedly.   

 

*Výroba adventních věnců*                                  25.11.2011

 

K těmto fotkám ani není co dodat, snad jen že nad nám držela ochranou ruku andělka Anička,

naše milá teta asistentka Miluška donesla plnou náruč chvojí,

všichni pracovali na svém adventním věnci jak nejlíp uměli a na tu krásu co jsme vytvořili, se teď podívejte s námi...advent může začít.

 

*Malování na kameny,                                                                 obrázky dekoupage,                                                                         dárky z Prahy*                                                                                                      11.11.2011

Dnes toho mám pro děti nachystáno doopravdy hodně a doufám, že je to bude bavit. Budeme malovat voskovkami na kameny a tavit je v troubě, vytvářet obrázky metodou decoupage na sololitové destičky a nakonec mám 2 velké krabice, co k nám přicestovaly až z Prahy od Ivy Makalové a ostatních studentů. Děti se scházejí už od půl třetí a jsou nedočkavé, tak moc je tvoření baví. Tak začneme. Každý ulovit ze středu stolu ten správný kámen a už malují. Musí přitlačit, aby na kameni bylo co nejvíc voskovky. Maminka Jana hlídá troubu, aby se voskovky na kamenech jen roztekly a nespálily. A my se pustíme do obrázků. Děti si musí vystřihnout nebo vytrhnout obrázek, oddělit vrstvy, aby jim zbyla jen jedna vrchní a pak opatrně lepit na sololit. Moc jim pomáhají asistenti i maminky. Obrázky se jim moc povedly.

Za odměnu na ně čeká za zavřenými dveřmi poklad. Dvě obrovské krabice, od Ivy z Prahy. Pustily se do vybalování pastelek, papírů, vodovek, štětců a dalších překvapení s pořádným nadšením.

Moc je to potěšilo tak jako mě.

Na světě jsou pořád lidé, kterým na handicapovaných dětech záleží.

                                                                                                                           

                                         

 

 

 

*Dýně z látky*                                                     21.10.2011

 

Dnes nám „velí“ teta Ilona.                                                                                                                                                                      Přichystala si pro nás pravé podzimní tvoření. Budeme dělat dýně. Ale protože by nám to s noži a tvrdými dýněmi ze zahrady asi moc nešlo dohromady, budeme dělat jen ty papírové. Tak nejprve vystřihnout dýně, z tvrdého kartonuTady pomohli asistenti-ještě, že je máme. A teď už polepit dýni oranžovou látkou. Musíme ji hezky navlnit, aby vypadla jako opravdová. Dýním ještě chybí veselý obličej, ale to není žádný problém pro naše ruce a fixy. A protože nám šla práce rychle od ruky, donesla teta Iveta ještě stolní hry. Zahráli jsme si člověče nezlob se a rozcházeli se domů i s našimi krásnými dýněmi.

*První Úsměvácké plavání*                                   14.10.2011

 

Dnešní páteční schůzka nebyla tvořící, ale plavací. Město Bystřice n.P. a Areál sportu poskytli našim dětem pro ně tak důležitou rehabilitaci plaváním zdarma. Děti si přinesly kruhy, potápěčské brýle, ale hlavně dobrou náladu. Společně s maminkami a asistenty využily každou minutu v bazénu. Ten komu plavání ještě moc nejde, využil asistenta a plavací pomůcky a všichni věříme, že za pár pátků budeme všichni vodníčci jako malá Ivetka, kterou je nadlidský úkol dostat z vody.Vašík si zase oblíbil zapůjčené brýle a tak se s maminkou domluvili, že napíší Ježíškovi, aby mu taky takové donesl. Už se všichni těšíme na příští plavání.

 

*Šmoulové*                                                           7.10.2011

 

Co má společného rulička od toaletního papíru, provázek, korálky a čtvrtka? Tak tuhle otázku nám položila teta Soňa na začátku října. A protože jsme nevěděli poprosili jsme ji o nápovědu. Další zněla modrá barva a Albert. No a to už jsme všichni věděli…přece Šmouly!                                                                                                                                                               A tak jsme vytáhli barvičky a pustili se do malování ruliček na modro. Potom vystřihnout Šmoulíkovi hlavičku s čepičkou, namalovat oči, přilepit vlásky, udělat dírky pro provázkové ruce a nožky, navázat na ně korálky                                                                                                        a Šmoulíků je zase o něco víc na světě.      

 

                                                                                           

                                         

*Šneci z trhaných papírů*                                       30.9.2011

 

Šneci z trhaných papírů

Když děti přišly do klubu, čekaly na ně na stole barevné papíry nastříhaly si je na proužky

a pak jim teta Soňa řekla, ať z nich nastříhají malé kostičky. Všichni už byli zvědaví, co z těch kostiček vlastně budeme dělat.  

A teta už povídá básničku:                                                                                                                                                                                            

„Šnečku, šnečku, vystrč růžky,

dám ti krejcar na tvarůžky.

A trojníček na tabáček,

bude z tebe hajdaláček.“  

                                                                                                                                                                                                                                                                           

Už to víme, budeme dělat šneky.A s pořádně barevnými ulitami!

Dětem se šněčci moc povedli a i když je dělaly ze stejných papírů, byl každý jinak krásný.

Pak jsme si ještě trošku zazpívali a odnesli si svoje šnečí kamarády sebou domů.

 

                                                  

*Pečení perníčků a buchet*                                    23.9.2011

 

Úsměv umí vykouzlit nejen vtip, nebo dárek který jsme si přáli, ale dokáže to i něco dobrého na zub. A protože jsou děti opravdu šikovné, pustili se s maminkami do pečení perníčků a kynutých buchet. Donesli si svoje krásné vykrajovačky…Verča srdíčko, Vašík měl zvoneček, Nikolka andílka, Víteček stromeček, Verunka hvězdičku, Ivetka prasátko, Eliška čertíka, Kristýnka mašličku, Monička hříbeček, Štěpánek kometu a pečení jim šlo pěkně od ruky. Maminky vyválely těsto a děti vykrajovaly. Těsto u trouby hlídala maminka Jana a teta Soňa. Spálily jen jeden plech a při tom množství, se nebylo čemu divit.  Děti nezapomněly ani na cukrové zdobení, kterým posypaly cukrovou polevou nazdobené perníčky. A protože se pečení nemohly nabažit, pokračovaly v pečení kynutých suků sypaných cukrem. Moc se jim pečení povedlo a líbilo.

             A co jsme si upekli, jsme i snědli…mňam.

                                                                                                                      

                                           

*Bramborová razítka*                                            16.9.2011

 

Na druhém setkání  Úsměvu na děti čekaly brambory. Nebyly ani na loupačku, ani pečené, ale byla to spousta bramborových razítek lístků a byla mezi nimi i Pařezová chaloupka.  Nachystali jsme výkresy, barvy, štětce a pustili se do práce. Za chvíli už se na výkresech červenalo, žloutlo, hnědlo i trošku zelenalo listí, padající na Pařezovou chaloupku.

Nakonec děti ještě nezapomněly nalepit Křemílka a Vochomůrku.

Potom už zbývalo jen si zazpívat…třeba Ivetčina oblíbeného Chňapíka a děti se s maminkami rozešli spokojené domů.

 

 *První schůzka*                                                  9.9.2011

V květnu roku 2011 se zrodil v mé hlavě plán otevřít v Bystřici nad Pernštejnem tvořivou dílnu žďárského klubu "Úsměv", který spadá pod celorepublikovou Asociaci rodičů a přátel zdravotně postižených dětí (ARPZPD).

Tou dobou se dcera Nikol připravovala na závěrečné zkoušky na Praktické škole ve Žďáře n.S. a já přemýšlela, co budeme dělat od září, kdy už zůstane s invalidním důchodem jen doma. Stacionář ještě není postavený, do Žďáru nad Sázavou je dojíždění složité, stacionář Zdislava v Novém Městě na Moravě je plný...tak co takhle založit alespoň klub u nás v Bystřici.

A protože se mi ten sen usídlil v hlavě a touha ho uskutečnit v srdci, vrhla jsem se do plánování a velkých příprav. Nejdřív napsat vše na papír, potom se domluvit s vedením žďárské asociace a nakonec předložit svůj plán PhDr. Drahomíře Lukšové, jako zástupkyni města Bystřice nad Pernštejnem.

Jeden papír mi nestačil a plány na něm byly jedno červencové páteční odpoledne rychle srovnané do úhledných odstavců. A v pondělí můžeme s dcerou vyrazit do Žďáru n.S. domluvit se na formě spolupráce. Předsedkyně asociace Ivana Prosecká, tajemnice Mgr. Jarmila Fraiová i pokladník Dominika Paulová, nás přijali velmi srdečně a po krátkém rozhovoru jsme si vezli domů příslib spolupráce.                                                                Budeme mít v Bystřici n. P. tvořivou dílnu žďárské asociace a nemusíme se trápit účetnictvím, které za nás naše mateřská organizace ve Žďáře udělá. Ještě jsem doladila některé připomínky a v polovině srpna 2011 jsem si domluvila schůzku s vedoucí sociálního odboru MÚ v Bystřici paní PhDr. Drahomírou Lukšovou. Čekalo mě velmi milé přivítaní. Paní Lukšová zase byla příjemně překvapena mojí přípravou a tak nám doladění mých plánů netrvalo moc dlouho. Odcházela jsem s ujištěním, že MÚ v Bystřici n.P. nám poskytne prostory na schůzky a dotaci 1500 Kč na výtvarný materiál pro děti.

Tak jsme rozeslali dopisy s pozvánkami a 9. září netrpělivě čekali v klubu jestli někdo přijde. A protože dětí, kterým nebylo do vínku na začátku života dáno zdraví je mnoho a navíc mají maminky, které s nimi nechtějí sedět zavřené doma, sešlo se nás doopravdy hodně. Scházíme se pravidelně každý pátek. Děti s maminkami a asistenty tvoří různé výrobky, hrají si a nesmím zapomenout ani na muzikoterapii, kterou mají děti moc rády.

Na závěr musím říct, že když moc chceme, hodně po něčem toužíme a něco pro ten svůj sen uděláme,začnou se plnit i sny.     Soňa  :-)